V době globální krize je tu mnoho, co se můžeme z prosté moudrosti Malého prince naučit

Každý se snaží určit důvody, které nás přivedly do finanční krize, a mnoho z nás o tom píšou dlouhé disertace. Ale základní skutečnost je, že mohou být důvody shrnuty pouhými třemi písmeny: E-G-O, jak si dnes mnozí uvědomují. Jinými slovy jsme byli do tohoto poprasku vtaženi, protože nejsou naše mezilidské vztahy postaveny na principu “Miluj svého bližního jako sebe,” ale místo toho na “Co je v tom pro mě?” Jako všechny naše problémy je finanční krize výsledkem sebestředných činů, myšlenek a přání.

Poslední dobou si i vůdčí finančníci, analytikové a novináři uvědomují, že finanční krize je ve skutečnosti krizí morálních hodnot. “Nepotřebujeme jen finanční pomoc v nouzi,” napsal Thomas L. Friedman ve svém prosincovém sloupci v The New York Times, “potřebujeme etickou pomoc…nechci zabít zvířecí duchy, kteří nevyhnutelně pohání kapitalismus – ale nechci jimi být ani snězen.” A má pravdu. Jak demonstruje současná krize, neukojitelná chamtivost lidí dala vzniknout hromadící mentalitě nezodpovědné akumulace, dokud se ta “halda,” kterou si ukládali, nakonec nepřevrhla.

Ale zatímco se vedoucí finančníci snaží zotavit z faktu, že je krize zastihla tak nepřipravené, ukazuje se, že někteří již o výhlídkách svého sebestředného ekonomického přístupu věděli dávno…

Konverzace mezi Malým princem a byznysmenem (vybrané výňatky z knihy Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho, napsané o více než půl století zpátky):

“A co děláš s pěti milióny hvězd?”

“Nic. Vlastním je.”

“A na co je ti dobré vlastnit hvězdy?”

“Dělá mě to bohatým.”

“A na co je ti dobré být bohatý?”

“Umožňuje mi to kupovat si další hvězdy, pokud budou nějaké ještě objeveny.”

“Jak je možné, aby člověk vlastnil hvězdy?

“Spravuji je,” odpověděl byznysmen. “Počítám a přepočítávám je…”

Malý princ stále nebyl spokojen “Kdybych měl hedvábnou šálu,” řekl, “mohl bych si ji uvázat kolem krku a vzít s sebou. Kdybych měl květinu, mohl bych tu květinu utrhnout a vzít si ji s sebou. Ale hvězdy z oblohy utrhnout nemůžeš…”

 “Ne. Ale můžu je dát do banky.”

“Co to znamená?”

“To znamená, že na malý papírek napíšu počet hvězd. A pak ten papírek dám do šuplíku a zamknu ho tam.”

“Dospělí jsou vesměs rozhodně zvláštní,” řekl jednoduše malý princ, mluvíc si pro sebe, zatímco pokračoval na své cestě.