Kabbalah.info - Kabbalah Education and Research Institute

40. Jaká musí být víra v Učitele. Baal HaSulam, „Šamati“, článek 40.

 

40. Jaká musí být víra v Učitele.

Uslyšel jsem v roce 1943.

Jsou dvě cesty: levá a pravá. Pravá, je od slova „zabočit doprava“ (ejmin – souzvučné se slovem emuna – víra) znamená víru ve Stvořitele. A když Učitel říká žákovi jít pravou cestou, kde „pravá“ znamená dokonalost, a levá je absolutně nedokonalá, musí pak žák věřit svému Učiteli, který mu doporučuje jít pravou cestou, dokonalou.

     Za dokonalost, které musí dosáhnout žák, se považuje takový stav, ve kterém si člověk kreslí ve své představivosti takový obraz, jakoby byl už teď poctěn pocitem plné víry ve Stvořitele. A ten jeho pocit je takový, že Stvořitel řídí svět v dobrém a činí pouze dobré, které dostává stvoření.

     Ale když člověk kouká na sebe, tak vidí, že nic nemá a celý svět trpí: někdo více, někdo méně. A na tohle je zapotřebí říct: „Mají oči – ale neuvidí“. Totiž dokud se člověk nachází pod vládou „mnohých“, zvanou „u něj“ – neuvidí pravdu. A „vláda mnohých“, je to vláda dvou přání, když člověk věří, že i když celý svět patří Stvořiteli, přece je něco podřízené i člověku.

     Ale ve skutečnosti musí člověk anulovat vládu mnohých ve jménu Stvořitele a Jeho úplné vlády nad vším a říct, že člověk nesmí žít pro sebe, a všechno co si přeje vykonat, musí být pro a ve prospěch Stvořitele. A takovým způsobem člověk anuluje své řízení a bude se nacházet pod jedinou vládou – Stvořitele. A pouze tedy může uvidět pravdu, uvidět celé to dobro, kterým Stvořitel řídí svět.

     Ale dokud člověk uznává vládu množství, tj. jeho přání se nachází jak v srdci, tak i v rozumu – nemá možnost vidět pravdu. A řešení je v tom, že musí jít vírou nad rozumem a říct: „Mají oči, ale neuvidí pravdu“. Dokonce tehdy, když člověk kouká na sebe a nemůže pochopit, jestli se nachází ve stavu pozvednutí nebo propadnutí. Například se mu zdá, že se teď nachází ve stavu propadnutí, ale i tohle není pravda, protože právě teď se může nacházet ve stavu pozvednutí, vždyť teď pozoruje svůj skutečný stav, tj. chápe, nakolik je vzdálen Stvořiteli a to znamená, že se přibližuje k pravdě. A naopak, člověku dávají možnost vidět sebe ve stavu pozvednutí, ale ve skutečnosti se nachází pod vládou přání dostávat pro sebe, tj. v propadnutí.

     A pouze ten, kdo přiznává jedinou vládu – Stvořitele, může odlišit pravdu od lži. A proto se člověk musí spolehnout na názor vyššího, věřit tomu, a postupovat tak, jak naznačuje Učitel, navzdory mnohonásobným pochybám.

     A bez ohledu na to, musí člověk spoléhat na znalosti Učitele a věřit jim, že dokud se nachází pod vládou většiny, tak nemůže pochopit pravdu, a vidět ji v jiných knihách. A dokud člověk není hoden otevření pravdy, Tóra pro něho bude smrtelným jedem.

     Proč se říká, že pokud není hoden, je pro něho Tóra smrtelným jedem? Protože jakékoliv učenosti, které se člověk učí nebo slyší, nemají žádný užitek, a nepřibližují k životu, tj. k jednotě se Stvořitelem – ale naopak. Pokaždé se nachází dál a dál od Stvořitele.

A všechno co dělá, je pouze pro potřeby těla, proto se nazývá smrtelným jedem, protože mu přináší smrt, a ne život, a více a více ho vzdaluje od odevzdání, nazývané podoba se Stvořitelem, o které je řečeno: „Jak je On milosrdný tak i ty buď milosrdný“.

     Ještě je nutno vědět, že v době kdy se člověk nachází v pravé linii, může dostávat vyšší naplnění, vždyť „požehnaný se připojí k Požehnanému“, a ve stavu dokonalosti, se člověk nazývá požehnaný, a nachází se ve stejných vlastnostech se Stvořitelem. A příznakem dokonalosti je radost, jinak je člověk vzdálen dokonalosti. A o tom je řečeno: „Pouze v radosti při plnění přikázání, se rozhostí Božská přítomnost (Šechina)“.

     Příčinou objevení radosti je přikázání, tj. to, že Učitel řekl člověku, aby nějakou dobu šel v pravé linii, a nějakou  - v levé, a člověk plní toto přikázání Učitele. A levá linie, se vždy nachází v rozporu s pravou. V levé linii se dělá výpočet toho, co se stalo a co jsme získali v práci Stvořitele. A najednou se otevírá, že člověk nemá nic, jak potom může být v dokonalosti? Ale bez ohledu na to, člověk jde vírou nad rozumem, v souladu s tím, co mu řekl Učitel, a to se nazývá víra. A v tom je svatost řečeného: „V každém místě, kde dovolím připomenut Mé jméno – přijdu k tobě a požehnám ti“. „V každém místě“ – znamená, i přestože zatím nejsi hoden být požehnaným, stejně ti dávám Své požehnání, protože jsi poskytl „místo“ – místo radosti, uvnitř které má možnost se rozhostit vyšší světlo.

 

Kabbalah Library

Novinky a oznámení

K odběru novinek a oznámení prosím zadejte svůj e-mail:

Facebook

Share On