International Site  |  kabbalah TV |  kabala knihy |  media archive |  kabbalah blog |  library |  Kontakty

Pohádka o Člověku, Kouzelníkovi a Mudrci

Dani Polovec

Jednou se potkali Kouzelník a Starý Mudrc.

- Mohu z každého, nejnešťastnějšího, nejchudšího člověka udělat toho šťastného – pochlubil se Kouzelník.

- Jak? – zajímal se Mudrc

- Dám člověku všechno, co se mu zachce, všechna jeho posvátná přání se splní – pravil Kouzelník.

Ale Mudrc se jen usmál.

- Ty co, pochybuješ o mých schopnostech? – urazil se Kouzelník,

- Jsem si jistý, že můžeš splnit jakékoliv přání – opáčil Mudrc – ale myslím si, že to není dostačující pro štěstí.

- I když jsi i moudrý, jsem připraven Ti dokázat svoji pravdu! – řekl Kouzelník – Udělám šťastným toho nejnešťastnějšího – dodal a vypravil do městské tržnice.

U vchodu do tržnice uviděl sedět člověka v hadrech. Člověk seděl na zemi a plakal.

- Proč pláčeš – zeptal se Kouzelník.

- Jak bych neplakal – divil se Člověk. – Jsem natolik chudý, že si nemůžu koupit ani jídlo. Jsem natolik chudý, že si mě ani žádná dívka nevezme za manžela. Jsem ten nejnešťastnější člověk na světě.

- Já ti pomůžu – pravil Kouzelník. Byl rád, že tak rychle našel nešťastného, kterému může pomoci a dokázat Mudrci svoji správnost. – Jsem kouzelník a mohu splnit jakékoliv tvoje přání.

- Já nevěřím na kouzelníky – odpověděl smutně Člověk.

- Pro každý případ si zkontroluj svoje kapsy.

- Že se nestydíš posmívat se na nešťastným? Kromě děr, v nich nic nemám…

Ale člověk přece jen zasunul ruce do kapsy a ke svému velkému překvapení tam našel naplněnou peněženku. Otevřel ji, a byl omráčen leskem zlatých minci.

- No tohle ! – vykřikl Člověk.

- A teď mi věříš? – zeptal se Kouzelník?

- Ano!

- Tak popros cokoliv, co jsi jen budeš přát.

- Chci hezkou ženu, dům, krávu a zahradu – po krátkém rozmyšlení, řekl Člověk.

- Budeš mít hezkou ženu, dům, krávu i zahrádku. A pokud si budeš ještě něco přát, křikni třikrát: „Kouzelníku, přijď ke mně!! – a já přijdu.

Kouzelník splnil všechna přání Člověka a vypravil se za Mudrcem, povědět mu o svém úspěchu.

- Dal jsem chudákovi všechno, co potřeboval. Už si nikdy na mě nevzpomene.

- Počkáme se radovat – odpověděl Mudrc.

Čas ubíhal a najednou, v jeden překrásný den uslyšel Kouzelník volání Člověka.

- Co se stalo? – podivil se Kouzelník a stoupl se před nim.

- Jsem ten nejnešťastnější člověk na světě, celé dny pracuji, na zahrádce, i v sadu, abych nakrmil rodinu. Moje manželka chce, abych koupil nový dům, ale já na něj nemám peníze. Chtěl jsem dokonce prodat krávu, ale děti potřebují mléko…

- Nebuď smutný –řekl překvapeně Kouzelník – budeš mít , nyní, hodně peněz, a budeš moc si koupit všechno, co budeš chtít. A nezapomínej, že můžeš kdykoliv mě zavolat.

Od té doby Člověk žil bohatě a Kouzelník přišel k Mudrci a pověděl mu o tom, co se stalo.

- Nyní má Člověk všechno, co potřebuje, a pokud ne, tak si to může koupit. Myslím si, že jsem vyhrál náš spor.

- Nespěchej . odpověděl Mudrc – Jsou věci, které nelze si koupit za peníze. Radši ještě chvilku počkáme.

A skutečně, uplynul čas, a Člověk znovu volal Kouzelníka.

- Jsem Ti k službám – pravil Kouzelník – Ale dovol mi položit ti nejdřív otázku?

- Rychle, ptej se. Nemohu dlouho trpět.

- Vždyť si můžeš koupit všechno, co si jenom přeješ. Co ještě potřebuješ pro svoje štěstí?

- A to si myslíš, že jsem tě pozval jen kus řeči? Pozval jsem Tě právě proto, že jsem ten nejnešťastnější člověk na světě – rozhořčil se Člověk. – Mám skutečně všechno , ale mě to už omrzelo. Chci mít více! Chci, aby všichni věděli, že jsem bohatý, aby si mě vážili, za toto. Chci ještě mít moc nad ostatními lidmi, chci být vládcem! Aby moje sláva se donesla po celému světu.

- Dobře, budeš známým a váženým vládcem – pravil zaskočený Kouzelník i znovu šel za Mudrcem.

- No co mu ještě bude chybět? – zvolal zoufalý Kouzelník. – Nerozumím tomu!

- Buď trochu trpělivý a sám to uvidíš.

Mudrc měl pravdu. Člověk zase pozval Kouzelníka.

- No a co teď? – zeptal se Kouzelník.

- Já se chci stát kouzelníkem. Chci dělat zázraky, jako ty. Chci plnit jakákoliv přání lidí. Budou se mě, za toto, vážit, stanu se nejznámějším kouzelníkem. Budu řídit celý svět. Všichni lidé budou závislí na mě!

- Promiň, ale udělat z tebe kouzelníka nemohu. Kouzelníky se nestávají – kouzelníci se rodí. Ale já ti pomohu. Dám ti kouzelnou hůlku a budeš vládnout světu. Budeš chtít déšť – mávneš kouzelnou hůlkou - a bude pršet. Budeš chtít sníh – mávneš kouzelnou hůlkou – bude sněžit. Budeš li chtít mír nebo válku – bude na Zemi mír nebo válka.

- Ale, ne! Já si nepřeji válek. Dej mi rychle kouzelnou hůlku! – řekl Člověk, spokojeně si třel ruce.

A tak Člověk začal vládnout celému světu.

- Dal jsem Člověku všechno, co jsem mohl. Není na našem světě nic jiného. Má všechno, znamená to, že je šťastný. Ty musíš přiznat svoji porážku – pravil hrdě Kouzelník Mudrcovi.

- Promiň, musím tě opět zklamat – odpověděl Mudrc.

- Proč? – div neplakal od příkoří Kouzelník, - U něj se prostě nemůžou objevit nová přání.

- Máš pravdu, nová přání se u něj neobjeví, ale všechno staré ztratí smysl a omrzí ho to.

- Snad ten Člověk nezůstane opět nešťastný? Myslím si, že mu již nemohu více pomoc.

- Ty jemu nemůže pomoc, on nyní musí pomoc sobě.

Mudrc, jako vždy, měl pravdu. Za nějakou dobu Člověk byl úplně zoufalý. Měl všechno co si lze představit. Ale stejně se mu vedlo špatně. On tak i zůstal nešťastný.

„Proč se tak děje“ – pomyslel si Člověk, - Kdy si jsem byl hodně chudý. Neměl jsem ani peníze , ani oděv, ani jídlo a hodně jsem strádal kvůli tomuto. Dnes mám všechno, o čem jen může člověk snít na tomto světě, ale strádám o nic méně, než předtím, Snažil jsem se za pomoci Kouzelníka naplnit svoje přání, ale místo radosti a štěstí, na jejich místo však přicházela nová,a nová, více vybroušená. Nemohu takto dál žít. A všechno se to děje kvůli mých stálé rostoucích přání. Ale co, já, mohu změnit?! Volat kouzelníka již nemá žádný význam. Co budu nyní dělat?!“

 A najednou před ním stojí Kouzelník a stařec s dlouhou šedivou bradou,

- Dlouho jsme se neviděli – usmál se Kouzelník.

- Ale já jsem Tě nevolal. Já už nemám o co tě prosit. Ty i tak jsi pro mě udělal příliš mnoho. A kdo to je s tebou? To je ještě další kouzelník? Děkuji, ovšem, ale vy jste mi již pomohli.

- Nejsem Kouzelník – pravil Mudrc – ale myslím si, že ti mohu pomoci. Chci ti dát radu.

- Potřebuji jen jednu radu: jak zvítězit nad svými stále prohlubující se přáními? – zvolal člověk – já nechci být dál závislý na nich! Od všech těchto přání jsou samé nepříjemnosti.

- Je to velmi jednoduché. Snaž se milovat ostatní lidi a nestarat se o sebe, ale o ně, aby jejich přání a starosti, byla tvými. A když budeš pomáhat druhým, ne kvůli slávě nebo úcty, staneš se skutečně šťastným. Ale toto musíš sám chtít, milujícím a starostlivým o ostatní lidi. Musíš sám pochopit, že jen toto tě udělá skutečně šťastným člověkem.

- Děkuji, odpověděl Člověk – Budu se moc snažit.

Po této radě Mudrce, člověk již nikdy nezavolal Kouzelníka, neboť skutečně , konečně, získal štěstí, tím, že udělal šťastnými všechny lidi na světě. Mohl dokonce lidi naučit milovat a starat se jeden o druhém, ….ale to je již jiná historie…

Kresby: M.Gonopolskij