Výkladový slovník kabalistických termínů

Stojíš u vchodu do pokladnice, obdžel si pozvání vejít do věčnosti a dokonalosti....

Michael Laitman, PhD

Výkladový slovník kabalistických termínů

V celé realitě není nic kromě „Stvořitele“ a stvoření“, „světla“ a „nádoby“. Tímto způsobem se skutečnost skládá z dvou komponentů: Vyššího a nižšího. Početné názvy a pojmenování jsou obsaženy v kabalistických dílech, jejich úkolem je zdůraznění různých stránek vzájemného vztahu těchto dvou faktorů. Dále jsou uváděna základní určující termíny:

1 Vyšší síla, Vyšší světlo, Vyšší, světlo, Stvořitel, Tvůrce, Božnost , vlastnost, odevzdání se, síla odevzdání, přání vracet, užívat, přání dávat, Vyšší příroda, příroda altruizmu, duchovní příroda, vlastnosti biny, Dávající, Řídící.

1 Kli, nádoba, stvoření, nižší, duše, vlastnost získání, přání získat, přání užívat si, nižší Příroda, příroda egoizmu, materiální příroda, vlastnost malchut, dosahující.

Kabalisté provádějí rozdílnost mezi různorodými projevy, podmínkami a činností, hodnotící Vyšší a nižší. Každá získává svoje pojmenování. Takto kabalisté pomáhají těm, kdo objevuje Vyšší svět, se v něm vyznat.

Daný slovník je napsán pro čtenáře, kteří ještě nepobývali v dosažení Vyššího světa, proto se v něm neklade důraz na detaily pochopení, ale uváděné názvy, jsou zpravidla adekvátní jeden druhému.

Každý kabalistický termín je doprovázen různým objasňováním, které jsou podmíněna místem a činností projednávaného objektu a též jeho vzájemným spojením s ostatními komponenty reality. Je nutné podotknout, že definice daného slovníku jsou určena pouze pro pochopení dotýkajícího se v této knize.

Adam = Adam Rišon (hebr.- první člověk)

2. První člověk, který získal přání k poznání Vyššího světa (skoro před 6000 lety). Autor knihy „Raziel Malah“ („Tajemný anděl“)

3. Znamená „podobný Stvořiteli“ („adome le Elion“), samostatně stavící sebe proto, abychom se stali Jemu podobní.

4. Souhrn všech vytvořených duší, spojení mezi nimi na základě vzájemného odevzdání.

8. Stvořena Stvořitelem jednotná duše, skládající se z částí (dílčích duší), obsahující v sobě všechny ostatní části.

10. Stvořená Stvořitelem jednotná duše, jednotné přání, naplněné společným světlem (požitkem)

Altruizmus (altruistická přání)

Přání dávat, činnost se záměrem kvůli Stvořiteli

Altruistické nádoby

Vlastnosti Stvořitele, získané člověkem: přání dávat

Altruistická (vlastnost)

Přání dávat, záměr „ kvůli odevzdání“.

Acmuto

Nepostihnutelné jádro, podstata Stvořitele. Naše pochopení je vždy subjektivní, neboli pociťujeme jen působení na nás Stvořitele, ale Jeho samotného nemůžeme poznat (jako i vše co se nachází za hranicí našeho těla). Proto vše, co existuje za rámec našich pocitů, nazýváme Acmuto.

Čas

Posloupnost činnosti v duchovním světě

Čas, pohyb, prostor

Kategorie (parametry), existující ohledně k pěti našim orgánům pocitů, v našem světě. Pohyb znamená, že se objekt pohybuje z jednoho místa na druhé. Čas je námi vnímán jako pocit pohybu. Sice pojmy času, pohybu – jsou to absolutně rozdílné věci (v našem světě), ale jsou propojeny: jestli čas „nula“,tj. neomezená rychlost, tak se veškerý prostor stlačuje do bodu. Vždyť je možné jej překonat během okamžiku se zřetelem na neomezenou rychlost.

Vyšší sila (Stvořitel)

Je to společný úmysl a příroda vesmíru, globální zákon, který sestupuje na nás, staví nás, stvořuje náš Vesmír, vše řídí, vede nás k počátečnému cíli – rozvinout stvoření na svoji úroveň.

Vyšší objekty

Každá síla, objekt duchovního světa představuje sebou přání (hebr. „racon“), které je částí společného přání vychutnání stvoření.

Vyšší

Moje budoucnost, více dokonalý stav, Stvořitel.

Vyšší svět (duchovní svět)

1. je to svět pocítění Stvořitele (přání dávat, vlastnosti odevzdávání): svět důvodů, v kterém se nacházím a působí jen síly a city, bez jeho materiálního roucha.

3. existující dle zákona vlastností odevzdání. „Vyšším“ se nazývá proto, že vlastnosti odevzdání se stává příčinou, kořenem našeho světa, ale sám – důsledek, plně řízený z duchovního světa.

Vyšší světlo (hebr. – or elion)

1. pocítění přítomnosti Stvořitele: světlo, stvoření v nás přání dávat, správný záměr, vše,co je nutné, abychom dostali následně po objevení Stvořitele ve svém nitru.

2. skládá se z dvou stávajících: chápající a pochopené. Vše co říkáme o Vyšším světle jsou jen dojmy chápajícího k pochopení.

Gematrie

Číselný význam písmen ve slově. Matematický záznam duchovních stavů.

Gmar tikun (hebr. – konečná náprava)

Konečný stav celého vesmíru, když nejnižší bod stvoření dosáhne stejného stavu, jako ten nejvyšší. Plné napravení svých vlastností a ,odpovídající, plné spojení s Stvořitelem.

Hříšní pád (Adama)

Kouskování nádob (švirat kelim), výsledkem kterého se smíchaly altruistické (dávající) a egoistické (získané) nádoby, přání.

Deset sfirot

1. různé vlastnosti, které přijal na sebe Stvořitel, vzhledem k stvořením.

8. části společného přání užít si světla Stvořitele, rozděleného dle podoby budoucího člověka. Kouskování nekompromisního přání na jednotlivé části, sfirot (vlastností) je nutné proto, aby bylo možné přenést tato přání do člověka, do jeho egoizmu, a převést jej z krajně vzdáleného stavu „tohoto světa“ do „věta Nekonečnosti“.

Strom poznání a zla

Sfirot zeir anpin (napravená přání) a bod malhut (egoistická nenapravitelná přání) . „Jsou plody“ tohoto „stromu“ a získat požitek poznání lze jen tehdy, když přání malhut budou napravena.

Duchovní

Absolutní altruizmus, není vůbec spojen s živým tělem, jehož realizace je možná jen do té míry, než duše bude spojena s Stvořitelem (vlastnost odevzdání), pocítí Jej, naplněna Jim.

Duchovní pochopení

2. pochopení, ve svém nitru zřetelně pociťujeme zdroj toho, co chápeme. V duchovním pochopení přináší v sobě světlo kromě požitku, přesné pochopení zdroje požitku (hloubka tohoto poznání je závislá od stupnice, na které se nacházíme) se všemi jeho úmysly, plány. Je to založeno na pochopení prvních příčin duchovní přírody.

4. jakékoliv duchovní pochopení musí povinně odpovídat dvou kriteriím: 1 – musí být pravdivé, a v žádném případě nesmí být plodem představ: 2 – nesmí vyvolávat sebemenší pochybnost, tak jak nevyvolává v člověku pochybnost o vlastní existenci.

Tj., nutná úroveň poznání, kterou lze nazvat pochopením, odpovídající pocítěnému pocitu, srovnatelnému k reakci tělesných senzorů. Úrovně poznání, které neodpovídají danému určení, se nazývají v kabale chápání, zkoumání a podobně.

Duchovní světy (Vyšší světy)

Všemožné částečné míry pocítění Stvořitele. Stupně pochopení se nazývají Asia,Ecira,Bria, Acilut, Adam Kadmon. Když člověk plně završuje nápravu, jeho stav (stupeň) se nazývají světem Nekonečnosti.

Duchovní svět

Svět, existující dle zákonů vlastnosti odevzdání, ve kterém se nacházejí a působí jen síly a pocity bez materiálních rouch. Realita, pociťovaná v dodatečném (šestém), orgánu pocitů.

Duše

Člověk (stvoření) se skládá z dvou komponentů – světla (požitku) a nádoby (přání k tomuto požitku), přičemž, nádoba – podstata duše, a světlo, ji naplňující – požitek, připravený Stvořitelem. Duše se postupně vyvíjí v člověku, nacházejícího se v našem světě, pokud studuje a plní duchovní zákony.

Duše

V počátku úmyslu stvoření byla stvořena jediná duše (přání), nazývaná Adam Rišon (První Člověk). Rozdělila se na 600000 částí. Nyní u každé oddělené části je možné realizovat činnost na osobní nápravu a podobat se Stvořiteli.

Přání

Nedostatek požitku a snahy k určitému druhu naplnění (představě, pravděpodobně nesoucí požitek) vytváří přání. Tak například, hlad jako nedostatek naplnění, při představě jídla (myšlení na jídlo) se formuje do přání najíst se.

Přání získat

Nezaplněný prostor, prázdné místo, které se snaží naplnit, získat požitek. Hmota celého stvoření se skládá z několika úrovní: neživá, rostlinná, živočich, člověk.

Živočišný (úroveň, stupeň)

Existují čtyři stupně vývoje přání získat: neživý, rostlinný, živočišný, člověk
Živočišná úroveň přání získávat plodí v každém dílčím elementu individuální pocity – osobitý život každého, odlišující se od ostatních. Ovšem na tomto stupni ještě schází pocit přežití bližního, tj. není nutnost strádání ani radosti za sobě podobné.

Úmysl stvoření (úmysl Stvořitele)

Stvořit stvoření s cílem dodat těmto stvořením maximální požitek

Napravení

Změna záměru požitku kvůli sobě na záměr užívat si proto, že si toto přeje Stvořitel (Vyšší síla), přivádí k získání, naplnění kvůli Stvořiteli. Následně tohoto, stvoření se stává rovným Stvořiteli, podobá se Jemu.

Napravení

Kabalista

Vědec, ovládající dodatečným duchovním orgánem pocítění – „zástěny“, umožňující zkoumat působení Vyššího světa na sobě.

Kli (mn.č. kelim) (hebr.-nádoba)

1. samostatné (uvědomení, vědomě) přání získat uspokojení ze světla.

3. složené části kli = přání = nástroje pochopení, které se objevují na základě výsledků získané zkušenosti.

4. přání získat ve stvoření. Egoistická přání a snahy se nenazývají kli. Kli – jsou napravené , vhodné pro získání světla, přání, tj., vlastnící zástěnu (sílu odporu egoizmu), přetvářející egoizmus v altruizmus.

Klipot

Přání užít si „kvůli sobě“ oproti zákazu cimcum alef (prvnímu omezení) Ukončené, samostatné stvoření, které pociťuje, že od někoho něco získává. Ústřední bod, kořen, základ všech tvoření.

MAN (zkr.“mai nukvin)

Prosba nižšího parcufa k Vyššímu o možnost získání od hohma. Opravdové, hluboké přání se napravit a přiblížit se ke Stvořiteli.

Materiál stvoření

Přání získání požitku.

Hmotné roucho duše

Pocítění pocit na samém nejnižším úrovni přání (prakticky bez touhy po světlu, Stvořiteli), chápe se jako hmota tohoto světa.

Mahsom

1. hranice mezi duchovním a materiálním světem

2. hranice mezi pocitem, vznikajícím jen díky pěti orgánům pocitu, pocítěním „tohoto světa“, a pocítěním v „šestém orgánu“ pocitu, pocítěním „Vyššího světa“.

Místo

Přání užít si je „místem“, ve kterém cítíme všechny naše pocity:radost – utrpení, sladké – hořké, lásku – nenávist, zlost – radost, jinými slovy strádání a nebo požitek.

Svět Nekonečnosti (hebr. – olam Ein Sof)

Stav pochopení dušemi neomezené dokonalosti a požitku z jednoty se Stvořitelem (podobnost Stvořiteli). V tomto stavu stvoření (souhrn duší) neomezuje šíření světla (požitku), tj. všechna přání jsou plně uspokojena, bez omezení.

Svět, světy (hebr. – olam – ze slova alama, „skrytý“)

1. Míry, stupně skrytí Stvořitele.

2. Veškerý souhrn našich pocitů (reakcí na vnější působení), vytváří v nás pouze subjektivní vnitřní obraz, nazývaný „náš svět“

Za pomocí kabalistické metodiky člověk vyvíjí svoje pocity a začíná vidět svět v jeho skutečné podobě. Stav, ve kterém se nacházíme, se nazývá světem Nekonečnosti (plné uspokojení potřeb). Ze všech této úrovně Nekonečnosti může člověk pocítit různé stupně získání, pochopení a chápaní. Tyto úrovně chápání reálné, jediné a nekonečné činnosti, ve které existují stvoření, nazýváme světy. Všemožné dílčí míry pocítění Stvořitele. Existuje pět světů (úrovní skrytí): Asia, Ecira, Bria, Acilut, Adam Kadmon (AK).

Záměr

Předpoklad, motivace stvoření ve vztahu k získávanému světlu (požitku).

Záměr kvůli Stvořiteli (záměr „kvůli odevzdání“)

Využití svoji přírody , vlastních vlastností s cílem poskytnutí potěšení Stvořiteli. Za pomoci záměru „kvůli odevzdání“stvoření se stává rovným Stvořiteli, podobá se Jemu.

Naplnění

Člověk je stvořen, jako vnímající element („kli“, „nádoba“) s přáním požitku. Naplněním se nazývají zážitky, dojmy od otevírající se skutečnosti našeho přání užívat si.
Náš svět (hebr. – olam aze)
Obraz, vnímaný námi prostřednictvím pěti orgánů pocitu (zrak, hmat, čich, chuť a sluch). Tento obraz je odrazem vlastností absolutního egoizmu, který není schopen do sebe získat světlo (požitek), a proto je pociťován jako prázdnota (strádání). Neživá (úroveň) (hebr. Domen)
Mající jedinou vlastnost – zachovat si svůj stacionární stav: získávat a užívat si, plníc ty přání, ten program tvoření, který je ví založen.

Nic z ničeho (hebr. – eš mi ain)

Vytvořené (stvořené) mimo Stvořitele přání užívat si z neexistujícího dříve, před Ímyslem Stvořitele: vlastnost, absolutně protikladná Jeho vlastnosti dávat.

Sestup

Odstranění z prvopočátečního stavu.

Sestup světů ze shora – dolů

Jejich postupné vzdalování od světla Stvořitele, zeslabení světla na světy. Probíhalo proto, aby bylo možné stvořit člověka, který na počátku nacházejíc se v plném odtržení od Stvořitele, měl by možnost dosáhnout plného slití s Nim.

Uvědomění si zla (hebr. akarat jara)

Uvědomění si toho, nakolik moje vlastnosti jsou v protikladu vlastnostem Stvořitele (síly biny, odevzdání)

Odlučitelný

V duchovních světech – vzdalování, sbližování, slití – všechny tyto procesy probíhají jen ve shodě různorodosti nebo podobnosti vnitřních vlastností duchovních objektů. Rozdílnost ve vlastnostech odlučuje jednu od druhé, shoda – sbližuje a vede ke slití. Přání získávat (stvoření) a přání dávat (Stvořitel) jsou protikladem vlastností, tj.absolutně vzdáleny, vzdáleny jeden od druhého.

Pád

Vzdálení od Stvořitele,tj. když nádoba, přání člověka se stávají více hrubšími, materiálními.

Parcuf (mn.č. parcufim)

1. přání kochat se Stvořitelem, vybavené zástěnou (tj.schopností získat světlo).

7. duchovní tělo, skládající se z hlavy (část, přijímající) , těla (získávající část) a končetin (části, které vytvářejí omezení, ukončení získání světla).

8. přání, rozdělené dle velikosti zástěny

První omezení

Rozhodnutí nikdy více si neužívat světla kvůli sobě

Přemístění (pohyb)

Je změna přání, provádějící k objevení se, zrození nových kelim (nádob)

Vzestup

V duchovních světech se nazývá co největší spojení s Stvořitelem

Získávající kelim (nádoby)

Nádoby pochopení, ve kterých je člověk schopen ohodnotit stavy jen vycházejíc z jejich „sladkosti“ nebo „hořkosti“. Je to „tělesný“, „živočišný“, tj. je to přirozená analýza. Pozvednout se nad „živočišným“ – znamená postupovat, vycházejíc z prověrky dle stupnice:pravda – lež,- blíž ke Stvořiteli nebo dál od Něho.¨

Pochopení

Jasný pocit, pochopení zdroje užívání (Dávajícího), se všemi Jeho úmysly, plány. Hloubka tohoto pochopení závisí na stupni, na kterém se nacházíme. Založené na pochopení prvních příčin duchovní přírody.

Obyčejné světlo (obyčejné Vyšší světlo)

Nečleněné, nerozložené na části, nediferencované, jakmile získávající vyděluje v tomto jednotvárném světle určité kvality (odpovídající svým vlastnostem)

Proces vzdálení stvoření

Proces stvoření duchovních světů postupně zakrývajících světlo a tím samým vzdalující stvoření od Stvořitele těsně do ztráty pocitu spojení s Nim (stav „náš svět“)

Kvůli odevzdání (hebr.-alˇ menat leašpia)

Záměr (úsilí) odevzdat, uspokojit Stvořitele. Využiv své přírody, svých vlastností s cílem uspokojení Stvořitele.

Kouskování přání-nádob (hebr.-švirat kelim)

Zmizení spojující zástěny (záměr „kvůli odevzdání“) mezi jednotlivými vlastnostmi, přání, zmizení altruistického vzájemného působení mezi sebou.

Kouskování přání

Změna záměru v přání: z „kvůli odevzdání“ k záměru „kvůli získání“. Úsilí naplnit sebe uspokojením sebe a požitkem, využiv k tomuto všech ostatních, ztráta úsilí ke sjednocení, kvůli tomu, abychom dodali spokojenost Stvořiteli. Tj. ve skutečnosti se kouskuje ne přání, ale zástěna, síla odporu egoizmu: mizí spojující článek požitku , a altruistická vzájemná činnost se mění na egoistickou.

Rostlinná (úroveň) (hebr. – comeah)

Počátek zrození samostatného přání, díky tomu se objevují síly překonávající svoji snahu požitku a činností s přáním odevzdání. Ovšem nacházejíc se na této úrovni ještě není ve stavu jít proti přání svého okolí.

Rešimo (mn.č. rešimot)

„Duchovní gen“, „záznam“ duchovní informace. Rešimo sebou představuje čistou podstatu, sílu – to, co zůstává po zmizení minulé formy. Tato energie, nepřeměněná do vnějšího roucha.

Světlo

l. Působení Stvořitele, pociťující, jak požitek , tak přání užit si

2. přenos informací, pocitů, požitků (analogicky se světlem v našem světě, dávající život, teplo atd., nebo světlo myšlenky, pochopení, vnímání)

3.síla, tvořící, napravující a naplňující stvoření: zdroj požitku

Síla Nekonečnosti (hebr. or ein sof)

Světlo (požitek), vycházející z podstaty Stvořitele, chápané námi jako Stvořitel. Toto světlo, Vyšší myšlenka, Úmysl zahrnuje do sebe všechna stvoření – od počátku až do jeho konečného Stavu (pociťování člověkem dokonalosti, s ohledem na plné slití se Stvořitelem)