![]() |
Stojíš u vchodu do pokladnice, obdžel si pozvání vejít do věčnosti a dokonalosti.... Michael Laitman, PhD |
V dnešní době slovo se „fašismus“ stále častěji využívá ne v souvislosti historických faktů, ale ve smyslu možné reality. Proč však jev, který je odrazem zla, znovu, jako před 80 lety, získává přívržence a pokračovatele?
Fašismus je forma kolektivního egoizmu. Klasik současné kabaly Ba al Sulam píše, že se fašismus, po kapitalismu, může stát následnou formou společenského zřízení.
Egoizmus se snaží k vymezenosti: vše, co jej nutí ke kolektivnosti, tím spíše, k závislosti na jiných, mu působí utrpení. To, v první řadě, vytváří ve světě pocit podezření a vzájemného strachu. A v konečném výsledku začne ve vyvinutém egoizmu pracovat program na zničení sobě podobných. Abychom nedopustili vzájemného zničení, jsou lidé nuceni se spojit tváří v tvář vnějšnému nebezpečí a vnitřního nepohodlí.
Čím je větší úroveň vývoje státu a lidu, tím více vzniká předpoklad pro vnik fašismu. Ve své době předstihlo Německo a Itálie ostatní státy ve vývoji a staly se prvními zeměmi, ve kterých fašismus přijal formu státního zřízení. Ale ve skutečnosti není ve fašismu nic německého a italského. Dnes pravděpodobnost ustanovení fašistického zřízení existuje ve většině zemí severní polokoule a Latinské Americe.
Moc nevědomé většiny
Všeobecné šíření fašistických nálad se nesetkává na své cestě s rozhodným odporem vzhledem k tomu, že odpůrci fašismu nemají přesvědčivou kontra – ideologii. Tradiční hodnoty „současné společnosti“ demokracie a spotřebitelský individualismus – dokazují svojí bezmocnost před nebezpečím terorizmu, narkomanie a ostatními globálními problémy, které se vymykají kontrole.
Humanistické ideje jsou znehodnocovány a jejich nositelé ztrácí ve společnosti svoji váhu. Průběžně se během doby demokracie stává mocí nezdvořilé většiny, což vyvolává odpor u lidí, dokonce i těch, kteří mají nejliberálnější přesvědčení.
Alternativa – duchovní jednota
Hrajíc na hluboké cítění lidí se fašizmus „zbavuje“ egoistických zvláštností a dává člověku s něčím nesrovnatelný pocit jednoty. V tomto se skrývá příčina „psychózy“, když se desítky tisíc lidí „uvolňuje“ v extázi davu. Problémem fašismu je, že potřebuje mít vnějšího nepřítele a snaha k dosažení jednoty pochází z nenávisti. Proto dříve nebo později fašismus přivede k válkám a strádáním, jejíž hrůzu si lze těžko vybavit ve světě, který vlastní jaderné zbraně.
Řešení problému stojí na výzkumu základů tohoto jevu s využitím síly jednoty k blahobytu. Rozumnou alternativou fašismu je společnost, kterou nabízí kabala. Kabalisté vidí svět jako jednotný duchovní systém, ve kterém každý ze sedmi miliard lidí hraje svoji důležitou a unikátní roli.
Boris Kanzberg